Blog
Co vlastně znamená „Červený kříž“? Jedná se o neziskovou mezinárodní organizaci, která se zabývá humanitární a lékařskou pomocí v zemích třetího světa, v oblastech postihnutých přírodními katastrofami a nebo válečnými konflikty. Vlajka Červeného kříže je známá po celém světě – jedná se o červený kříž na bílém podkladě. Tato vlajka vznikla z vlajky Švýcarska, jen má opačně barevnou kombinaci. Konference Červeného kříže zasedá jednou za čtyři roky právě v Ženevě, kde se shromažďují zástupci ze všech členských zemí.
Založení Červeného kříže se datuje do roku 1863, na základě obrovského počtu raněných v bitvě u Solferina, kdy se pět mužů podílelo na vzniku této důležité organizace – dokonce jednomu z nich (Jean Henri Dunant) byla v roce 1901 udělena první Nobelova cena míru!
V České republice byl nasazen Červený kříž v roce 1866, poté byl v roce 1868 založen Vlastenecký pomocný spolek pro Království české, jehož nástupcem je Český červený kříž, který má v současné době oblastní spolky téměř ve všech okresních městech.
Málokdo možná ví, že úplný název organizace zní Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Jelikož je toto hnutí mezinárodní, tak se snaží ctít i náboženské odlišnosti členských zemí. Proto pro muslimsky smýšlející země má vlajka podobu červeného půlměsíce na bílém podkladě. Izraelská zdravotnická záchranná služba zase začala používat symbol červeného čtverce, postaveného na vrchol, na bílém podkladě – Vlajka Červeného krystalu, který symbolizuje židovskou Davidovu hvězdu. Avšak po celém světě se nejčastěji používá vlajka s vyobrazením červeného kříže. Tento znak musí být vždy dobře viditelný a po celosvětové dohodě na takto označené budovy, automobily či letadla nesmí být veden žádný válečný útok.
Vlajka duhy je dnes asi nejvíce „proslavená“ homosexuály, avšak její historie je mnohem starší a symbolizuje tradice odlišných kultur napříč celým světem. Pojďme si uvést pár příkladů! :-)
Duhovou vlajku s italským nápisem PACE (mír) používají odpůrci války v Iráku a odpůrci NATO. Tato vlajka má sedm pruhů uspořádaných v tomto pořadí (shora dolů) fialová, tmavě modrá, světle modrá, zelená, žlutá, oranžová, červená. Nápis PACE (popř. PEACE, PAIX – slovo, které označuje „mír“ v tom daném jazyce) je umístěn veprostřed vlajkového listu a má bílou barvu, může být jak z jedné strany, tak z obou.
Duhová vlajka gayů a lesbiček má trochu jinou symboliku i podobu. Vyjadřuje hrdost homosexuálů na svoji sexuální orientaci, ale také pestrost a krásu tohoto způsobu života. Nejprve se skládala z osmi pruhů, ale v roce 1978 byl z důvodu nedostupnosti materiálu odstraněn růžový pruh. Následně pak v roce 1979 při prvním výročí násilného úmrtí Harveyho Milka, veřejně činný gay v San Franciscu, byl odstraněn i tyrkysový pruh, aby mohly být barvy rovnoměrně srovnány po obou stranách průvodu. Vlajka se tedy nyní skládá ze šesti pruhů v následujícím pořadí (shora dolů) červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová – tedy opačné řazení barev nežli u duhové vlajky symbolizující pacifismus.
Duhovou vlajku také používá organizace Greenpeace (nezisková nevládní organizace na ochranu životního prostředí) a to s pěti pruhy zahnutými do oblouku (podoba duhy) na bílém podkladě. Česká organizace Hnutí DUHA, která se také zabývá ochranou životního prostředí, od této podoby vlajky upustila a používá symbol zeleného kruhu po vzoru celosvětového ekologického hnutí Přátelé Země.
Těchto pár využití vlajky symbolizované duhou nejsou zdaleka všechny. Pokud bychom zapátrali v historii, narazili bychom na spousty a spousty duhových vlajek (například dávná říše Inků) a proto pokud někde uvidíme vlajku s duhovými pruhy, nejprve bychom si ji měli pořádně prohlédnout, než budeme „škatulkovat“.
Jak správně věšet vlajku Evropské unie? Možná si řeknete, že to je přece jasné, že tady není co zkazit, ALE… Každý si určitě hned představí modrou vlajku se zlatými hvězdami uspořádanými do kruhu a už jistě přemýšlí, jak by se dala pověsit špatně. Ale všimli jste si, že hvězdy jsou pěticípé? Jak tedy mají být správně umístěny? Špičkou nahoru nebo dolů? A tady je ten háček! :-)
Hvězdičky musí být vždy s jednou špičkou nahoře a dvěma dole. Můžeme si je představit jako rozkročené vojáky.
Chyby vzniklé při výrobě vlajky EU
Další chyby týkající se vlajky Evropské unie vznikají již při její výrobě a my s nimi při jejím vyvěšování již nic nezmůžeme, ale alespoň si na ně můžeme dát pozor při nákupu vlajky. Pozor si tedy dejme na to, jestli nejsou hvězdy natočeny do kruhu a je jedno zda jedním či dvěma hroty. Toto je prostě špatně. Hvězdičky musí být srovnány všechny stejně viz předešlý odstavec. Častou chybou také bývá nesprávné rozmístění hvězd – vždy by měly být umístěny podle hodinového ciferníku.
Správně vyvěšení české vlajky je jistě pro každého občana samozřejmostí, ale jistě nikomu neuškodí, když si zopakujeme pár pravidel. Nejprve si vysvětlíme, jak se správně připevňuje vlajka na stožár a to pomocí lanka vedeného přes kladky, ke kterému je připevněna karabinami (dříve úvazy). Pokud je vlajka vyvěšena na šikmé žerdi je možnost ji u dolního okraje vypnout pomocí ráhen, ale jen do poloviny její délky a jen v závětří – jinak by mohlo dojít k jejímu poškození. Při vyvěšování vlajky musíme dbát na to, aby se nedotkla země, tím by byla zneuctěna. Česká vlajka musí vždy viset nahoře na stožáru, pouze při státním smutku je povoleno ji vyvěsit tzv. na půl žerdi.
Dále si řekneme pár fíglů, abychom si zapamatovali, jak se věší vlajka ve své základní pozici (vodorovně). Všichni jistě víme, že bílý pruh je nahoře a červený dole (modrý klín vždy vlevo), ale kdybychom náhodou zapomněli, tak si můžeme představit cihlovou zeď a nad ní bílé nebe nebo pivo s pěnou. Nás například ve škole učili, že krev teče vždycky dolů.
Pokud chceme vlajku vyvěsit svisle na budovu, tak bílá barva je nalevo a červená napravo, modrý klín nahoře. Pozor ale, jestli budeme věšet vlajku z okna na stožár kolmo k fasádě – potom bude vždy červená směřovat směrem k budově!
Při státních svátcích se česká vlajka vyvěšuje obvykle před státní budovu na stožár, který stojí v čele této budovy. Pokud je zde umístěno více stožárů, nejčestnější místo je vlevo, když na budovu hledíme zpředu.
Zajímavostí ohledně věšení české vlajky
Do české vlajky je zakázáno zahalovat rakev – například v USA se běžně při pohřbech státních zaměstnanců rakev do vlajky zabalí, pak se specifickým způsobem složí (do trojúhelníku) a předá pozůstalým.
Česká vlajka se skládá jiným způsobem a to tak, že ji nejprve přehneme shora dolů (bílou část přes červenou) a poté zprava doleva, aby byl bílý pruh uvnitř a červený vně a tím vznikne obdélník. Tento postup má jednoduché vysvětlení – bílá část se takto neušpiní! :-)
Jestliže se česká vlajka pere, tak je zakázáno ji sušit pověšenou na šňůře, ale musí se hned zase vyvěsit na stožár.
Jak správně pověsit státní vlajku? Tuto otázku si jistě klade spousta z nás, ale kdybychom zde měli detailně popsat pravidla vyvěšování všech státních vlajek světa, asi bychom museli sepsat obsáhlou encyklopedii. Proto se zde pokusíme alespoň okrajově popsat pár základních pravidel.
Vlajky vyvěšujeme buď vodorovně (při pohledu zpředu je stožár nalevo a vlajka vlaje doprava) anebo svisle. Právě svislé vyvěšování může znamenat jistý problém, některé vlajky se zrcadlí (např. vlajka ČR, vlajka USA), jiné se jen otočí (např. vlajka Chorvatska) a co teprve když je na vlajce umístěn státní symbol! Nezobrazovat ho vůbec (pozor u vlajek, které jsou navzájem stejné a rozlišuje je právě pouze státní znak), otočit či neotočit? Zde nám nezbývá nic jiného, než si pečlivě nastudovat konkrétní vyvěšování státní vlajky daného státu.
Při mezinárodních událostech se obvykle vyvěšuje více státních vlajek najednou. Jak tedy postupovat? Nejčestnější místo je vždy uprostřed (pokud je počet vlajek sudý, tak vlevo uprostřed), čili vlajka pořádající země by měla viset na tomto místě. Jestliže je ale potřeba vyvěsit vetší počet vlajek, bylo by zajisté složité hledání právě té prostřední, a proto se v takovém případě přikláníme k mezinárodnímu stanovisku a vlajku pořádající země vyvěsíme na první pozici (jedná-li se o opravdu velký počet vlajek tato vlajka bude viset i na posledním místě, abychom zdůraznili její důležitost).
Na závěr snad jen říci, že než vyvěsíme jakoukoli státní vlajku, raději si desetkrát zkontrolovat, zda visí správně, než abychom si udělali ostudu a znevážili si obyvatele její země, pro které je symbolem vlasti a domova.
Vlajka Evropské unie je v dnešní době známa snad všem, nicméně co vlastně víme o jejím vzniku a symbolice? Proč právě dvanáct hvězd? Proč jsou uspořádány do kruhu? A kdo vlastně navrhl vlajku v této podobě? Otázek je spousta a snad se nám podaří na ně najít uspokojivé odpovědi. :-)
Vlajku přijala organizace Rada Evropy jako svůj symbol v roce 1955 a navrhl ji Arzene Heitz. V roce 1986 ji převzalo Evropské společenství, které se v roce 1992 transformovalo na Evropskou unii a ta podědila i tuto vlajku.
Mohlo by se zdát, že dvanáct hvězd symbolizuje zakládající státy či počet členů unie, ale tak to opravdu není. Zakladatelské země přemýšlely, jak by vyřešily stále se měnící počet členů a shodly se na tom, že by nebylo praktické měnit podobu vlajky vždy, když přibude nový stát a tak od tohoto úmyslu upustily. Dvanáct hvězd tedy představuje určitou symboličnost a dokonalost (12 znamení zvěrokruhu, 12 měsíců v roce, 12 apoštolů, 12 hvězd kolem hlavy Panny Marie – tímto se prý nechal inspirovat právě její autor), jejich uspořádání do kruhu vyjadřuje jednotu a rovnoprávnost členských států a modrá barva je chápána jako oděv Panny Marie.
Technické parametry vlajky Evropské unie
Vlajka Evropské unie má poměr stran vždy 2:3 a kruh ze zlatých hvězd je v jejím přesném středu. Hvězdy mezi sebou svírají úhel 30° a jsou vysoké 2/9 poloviny své výšky. Kružnice, kterou opisují hvězdy, má poloměr 2/3 poloviny své výšky.
Naprosto skvělou reklamní kampaň měla norská nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air Shuttle, která zároveň ukázala jednu zajímavost norské vlajky. Podívejte se na bílé obdélníčky a naleznete v nich vlajky 5 dalších států – Francie, Nizozemska, Polska, Finska a Thajska. Vlajka Norska je tedy opravdu vlajkou vlajek. :-)
Vexilologie je pomocná věda historická, která se zabývá historií a symbolikou vlajek a praporů (podobně jako heraldika – zabývající se studiem zvyklostí, podle nichž se navrhují znaky, erby, vlajky). Počátky této vědy sahají až do 50. let 20. století a její název vznikl z řeckého „logos“ (věda) a latinského „vexillum“ (zdrobnělina „velum“ – plachta). Spojení řeckého a latinského slova byl v minulosti problém, ale nakonec si ho jeho zastánci prosadili.
V roce 1972 vznikla i v České republice Česká vexilologická společnost, která je od roku 1993 členem FIAV (Fédération Internationale des Associations Vexillologiques). Největší rozmach zaznamenala česká vexilologie po roce 1990, kdy si i obce mohly zažádat o svou vlastní vlajku.
Může se zdát, že navrhnout novou vlajku není žádný problém, ale chyba lávky! Všechny vlajky světa musí splňovat nejpřísnější kritéria (schvaluje je Parlament) a pří jejich zhotovení často spolupracují lidé z nejrůznějších odvětví, jako je například matematika (přesné rozměry všech jejich částí), chemie a technologie (barvy a materiály pro výrobu), astrologie, etnologie, psychologie a další.
Vlajka není jen kusem látky, vlajka je symbolem své země, její historie, útrap i vítězství a proto bychom na ni vždy měli hledět s hrdostí a úctou k našim předkům.